Otázky a odpovědi

 

Nemůže být mapa zneužita? Neusnadní mapa práci pytlákům, a těm myslivcům, kteří mají s návratem šelem problém?

 

Předpokládaná teritoria vlků jsou zaznačeny jen velmi hrubě a pokrývají velká území, stejně jako souhrnné informace ve velkých kvadrátech 10 x 10 km. I z jiných veřejně dostupných zdrojů lze nyní docela dobře zjistit, kde přibližně jsou hlavní oblasti výskytu šelem; v médiích se občas objevují zprávy o pozorování šelem přímo s uvedením konkrétní lokality

 

Pytláctví, které v České republice probíhá, je však založeno spíš na vlastním pozorování těch , kteří buď sami dobře vědí, že šelmy v území mají, a nebo na náhodě, kdy se jim šelma třeba zrovna projde pod posedem (případně je nalákána na masitou návnadu) a má tu smůlu, že lovec se rozhodne nerespektovat zákon. Může se též stát, že si ji případně splete s jiným zvířetem (např. medvěda s divočákem).

 

Člověk, který by na základě informací z naší mapy chtěl jít někam pytlačit, by to neměl asi o moc jednodušší a mapa ho spíše odradí, až uvidí, jak jsou území obývané vlky nebo rysy velká. A že tedy sednout si na posed někde uprostřed vlčího teritoria  nemusí přinést valný výsledek, pokud by tam nehodlal strávit celý rok. Navíc by si taky nemohl být jistý, zda by pak s případným šelmím úlovkem nepotkal cestou zpět některou z vlčích hlídek, které území často procházejí.

 

 


Kdo se na sběru dat v terénu podílí?

 

 

Terénní monitoring velkých šelem provádějí dobrovolníci Vlčích hlídek a pracovníci Hnutí DUHA Olomouc v rámci projektů zaměřených na ochranu velkých šelem. Další data pocházejí od našich partnerů: Agentury ochrany přírody a krajiny, Správy národního parku Šumava, Správy KRNAP a Mendelovy univerzity v Brně.

Data týkající se vlčích teritorií poskytli: Hnutí DUHA, ČZU & OWAD, Association for Nature „Wolf‘ (Poland), NP Šumava a NP Bayerischer Wald.

 


Jak se mohu do aktivit na ochranu šelem zapojit?


Děkujeme za váš zájem o velké šelmy!